Ríša zvierat

Delfíny a niečo o nich

Delfín skákavý ( Tursiops truncatus)
Rad: veľryby Podrad: veľryby zubaté čeľaď: delfínovité

Delfín je najznámejší a najobľúbenejší zo všetkých morských cicavcov. Napriek tomu však život delfínov pri pobrežiach všetkých svetových morí zostáva neustále veľkou nevylúštenou hádankou. Delfíny skákavé, ktoré nás upútajú svojím oceľovo sivým chrbtom a krátkou vytiahnutou papuľou, sú inteligentné zvieratá, sú určitým druhom reči.

Delfíny sú spoločenské tvory, žijúce v skupinách najrozličnejšieho zloženia: alebo spolu žijú zvieratá jedného pohlavia, alebo sú samice a samce spolu so svojimi mláďatami. Navzájom si pomáhajú pri love, pri pôrode aj v chorobe. Táto priateľská spolupráca je pre ich život nevyhnutná. Delfíny sa navzájom dorozumievajú mľaskavými a cvakavými zvukmi. Nie je presne známe koľko znakov táto „reč“ obsahuje, rozhodne však niet pochýb o tom, že sa delfíny navzájom spoznávajú a odpovedajú si.

Delfíny skákavé sa zvyčajne pária na jar alebo v lete, samice potom o desať až dvanásť mesiacov brezivosti porodia jedno mláďa. Matke pri pôrode pomáhajú dva, často aj viacero delfínov, ktoré fungujú ako „pôrodné baby“. Tie ju chránia pred útokmi žralokov, ktoré by mohla prilákať krv vytečená pri matkinom pôrode. Po narodení mláďaťa sa celá skupina dáva do pohybu a „pôrodné baby“ sprevádzajú novonarodeného delfína na jeho prvej ceste za vzduchom k vodnej hladine. Delfíny sú pri pôrode veľmi závislé od pomoci týchto pôrodných asistentiek. Rovnakú pomoc poskytujú delfíny aj akémukoľvek zranenému jedincovi. Ihneď po volaní o pomoc priplávajú ostatné delfíny k zranenému zvieraťu a snažia sa obeť vo vode rôzne nadnášať alebo posrkovať k vodnej hladine, aby sa mohlo nadýchnuť. Matka kojí svoje mláďa najmenej šestnásť mesiacov, takže ďalšie mláďa môže priviesť na svet o necelé dva až tri roky. Pravdepodobne sa zakaždým pári s iným samcom.

Delfíny žerú najrôznejšie druhy rýb a spôsob ich lovu zodpovedá druhu koristi. Pretože lovia jednotlivé ryby, za normálnych okolností nevyhľadávajú malú korisť. V ich potrave sa iba v malej miere vyskytujú malé hlavonožce alebo iné bezstavovce, prípadne aj na vodu sadajúce vodné vtáky. Pri zachytení a spozorovaní veľkého kŕdľa rýb sa spoločný rybolov zhromaždia až stovky delfínov. Ryby sa pred blížiacimi delfínmi snažia rozpŕchnuť, tie sa však zvolávajú a vytvoria pevnú hradbu. Vodná hladina tvorí pre ryby prekážku, ktorú nie sú schopné prekonať.

Existujú domnienky o tom, že delfíny znepokojujú ryby hlasitými zvukmi, ktoré pri tom vydávajú. Pokiaľ ryby tiahnu v kŕdľoch alebo voľne plávajú vo vode, delfíny ich lovia počas celého dňa. V čase, keď sa kŕdle vyskytujú vzácne, stávajú sa delfíny nočnými lovcami s lovia sépie alebo ryby žijúce na morskom dne.

Človek sa stretáva s delfínom v čase, keď obaja rybárčia na rovnakom mieste. Každý rok sa v rybárskych sieťach utopia tisícky delfínov. Ak sa poškodí echolokačný systém delfína, ktorým by si privolal pomoc, dochádza k vyvrhnutiu na súš a k smrti. Je známych niekoľko overených prípadov, keď delfíny poskytli pomoc nielen príslušníkom vlastného spoločenstva. Záchrannú reakciu delfínov vyvolávajú dokonca i žraloky, voči ktorým za normálnych okolností delfíny prejavujú nezmieriteľnú agresivitu.

Príbuzné poddruhy delfína skáksvého, T.t.gilli a T .t. anduncus sa vyskytujú pri pobreží Atlantického oceánu, vo väčšine severnej časti Tichého oceánu a aj v Červenom mori a v Indomaljzskej oblasti.

Delfíny skákavé, na rozdiel od ostatných druhov delfínov, nie sú ohrozené vyhubením.

Viete, že …

Počas spánku ležia samice na hladine vody a majú dýchací otvor nad vodou. Samce spia priamo pod hladinou a z času na čas sa reflexívne vynoria, aby sa nadýchli.

Delfíny sú korisťou žralokov a kosatiek dravých.

Delfíny sa dorozumievajú zvukmi s frekvenciou 0,25 kilohertzov až po ultrazvuky v rozsahu 80 až 220 kilohertzov.

Delfíny môžu žrať v hĺbke dvoch metrov a pod vodou až pätnásť minút.

Charakteristické znaky:

Dĺžka: až 3,6 m
Hmotnosť: 150 – 200 kg

Pohlavná dospelosť: po dosiahnutí 8.roku života
Obdobie párenia: nemajú žiadne konkrétne, ale napriek tomu sa väčšina delfínov rodí v lete
Počet mláďat: 1

Hlas: má veľký repertoár tónov s vysokou frekvenciou
Správanie: spoločenské, žije v skupinách
Potrava: ryby žijúce v blízkosti brehov, obzvlášť sardinky a lososy, ale tiež sépie a garnáty
Dĺžka života: až 50 rokov

Príbuzné druhy: Veľmi blízko príbuzné sú poddruhy delfín Tursiops truncatus anduncus a delfín T.t. gillii, nie však sviňucha bezplutvá ( Phocoena phocoena).

Třída - savci

Řád - kytovci

Podřád - ozubení

Čeleď - delfínovití

Historie

První kytovci se objevili asi před 50 miliony let a osídlili moře v době, kdy celá souš byla pokryta džunglí. Pozůstatky nejstaršího předka kytovců byly nalezeny na pákistánské hranici v předhůří Himaláje. Před 15 miliony let se objevil rod představující první ozubené kytovce, ale doposud není prokázáno, že tento rod je skutečně přímým předchůdcem dnešních delfínů.

Delfíni přitahovali člověka již ve starověku a možná ještě dříve. Kronikáři už ve starověkém Řecku zanechali budoucím generacím množství více či méně senzačních zpráv o delfínech zachraňujících lidi ze ztroskotaných lodí nebo odhánějících žraloky. O úctě, které se tato zvířata již tehdy těšila, svědčí i to, že slavná delfská věštírna byla postavena na místě, kde několik delfínů vyplavalo na břeh a zahynulo.

V padesátých letech dvacátého století se ke kytovcům a zvláště pak k delfínům začala obracet pozornost vědců hlavně ve Spojených Státech Amerických.

Zoologové již dříve upozornili na možnou existenci jakési „delfíní řeči“ a někteří vědci se domnívali, že je delfín schopen zvládnout lidskou řeč a člověk by se poprvé v historii mohl dorozumět s jiným živočišným druhem. Tato možnost byla tak lákavá, že vznikl nový vědecký obor – delfinologie.

Dnes stále ještě neexistuje delfín plynně hovořící lidskou řečí, ale více než třicet let výzkumu přece jen přineslo viditelné výsledky. Lidé využívají delfíny jako zdroj pozitivní motivace při učení mentálně nebo fyzicky postižených osob.

Obecné informace

Delfíni patří mezi nejznámější a nejoblíbenější mořští savce žijící v mořích po celém světě. Výskyt delfínů ovlivňuje několik faktorů: teplota vody, její hloubka, slanost, charakter mořského dna i možnost nalézt potravu. Delfíni se hodně pohybují; patří k nejpohyblivějším zvířatům na Zemi. Mění svá stanoviště podle ročních období, protože v průběhu roku se mění teplota vody a výskyt potravy. Delfín může dosáhnout rychlosti více než 40 kilometrů za hodinu.

Delfín měří kolem tří metrů a váží asi 150 – 300 kilogramů. Dožívají se 30 – 35 let.

Delfíni jsou společenská zvířata, žijí ve skupinkách, jejíž členové si vzájemně pomáhají při lovu, při porodu i při ochraně před jinými živočichy. Mezi sebou se dorozumívají pískavými zvuky. Vědci dokázali, že delfíni mezi sebou hovoří a rozumí si.

Delfíni jsou savci a proto rodí živá mláďata. Vývoj plodu v děloze trvá 10 – 12 měsíců. Samice rodí pouze jedenkrát za tři roky jedno mládě.

K orientaci delfín využívá echolokaci, to znamená, že vydají nějaký zvuk a ten se od nejbližší překážky odrazí zpět k delfínovi. Podle odrazu delfín rozezná vzdálenost překážky, velikost i směr.

Ve spánku lehají samice na hladinu vody a mají dýchací otvor nad vodou, samci spí přímo pod hladinou a čas od času se reflexivně vynořují, aby se nadechli vzduchu.

Inteligence delfínů

Delfíni jsou odjakživa považováni za neinteligentnějšího tvora hned po člověku. Už v minulosti delfín dosahoval výborných výsledků v různých „inteligenčních testech“ oproti jiným živočichům. Bylo zjištěno, že zvrásněná mozková kůra delfína se podobá lidskému mozku.

Většina vědců si myslí, že inteligence a mentální schopnosti závisí na hmotnosti mozku. Mozek delfína skákavého váží 1700 gramů.

Američtí specialisté v oboru chování zvířat používají u delfínů QE, čili koeficient encefalizace, který se vypočítá jako podíl objemu mozku a povrchu těla. Podle této metody platí, že čím je delfín větší, tím je chytřejší, ale zda to opravdu platí, to nebylo ještě nikdy dokázáno.

Vztah delfínů a člověka

V minulosti člověk delfína uctíval a považoval ho za posvátného tvora.

Dnes je delfín u člověka velmi oblíbený. Když delfín připlave k pláži, nechává se od lidí hladit a hraje si s nimi.

Delfíni jsou hravá zvířata, která se ráda předvádějí. Mezi jejich nejoblíbenější hry patří vyskakování z vody. Také rádi plavou s lodí, závodí s ní nebo se vozí na vlnách. Jeden delfín pravidelně doprovázel poštovní loď. Po šestnácti letech této činnosti byl prohlášen za chráněného.

Delfín je znám svou přátelskou povahou a někdy pomáhá člověku. Například roku 1966 musel jeden jachtař opustit svou lod', protože se při bouři poškodila. Spustil se na člun, ale každým okamžikem mu hrozilo, že jej bouře zanese na otevřené moře. Najednou ale spatřil hejno delfínů, kteří ho popostrkávali a dostali ho až ke břehu.

Dalším případem je lod' „Rio Ataro.“ Když na palubě něco bouchlo, tento výbuch vymrštil několik lidí do vody. Ihned se tam ukázali žraloci, kteří se chtěli zmocnit kořisti, ale objevili se tu i delfíni, kteří žraloky zahnali a zachránili tak život všem mužům v moři.

Je známo i spoustu případů, kdy delfín pomáhá člověku při lovu.

Jenomže lidé jim pomoc oplácejí záhubou. Rybáři jim vyčítají, že ničí sítě a zahánějí ryby. Z tohoto důvodu rybáři často obklíčili a pobili celá hejna delfínů. Delfíni jsou také loveni, zvláště pro jejich maso a tukovou tkáň.

Druhy delfínů

Delfín skákavý je neznámější a nejrozšířenější druh delfína. Dožívá se až 50 let, měří až 3,6 m a dosahuje hmotnosti 15-200 kg. Pohlavní dospělosti dosahují v 8 letech. Mládě je 1 m dlouhé a vypadá jako zmenšenina svých rodičů. Rodí se v mělkých vodách. Samci se většinou na výchově mláďat nepodílejí. Mládě se rodí pod vodou. Ihned po narození jej matka vystrčí nad hladinu, aby se nadechlo. Jestliže by se mládě nadechnulo ve vodě (což z instinktu neudělá), do plic by se mu dostala voda a ono by zemřelo. Mládě pije asi 18 měsíců mateřské mléko. Obsahuje mnoho tuku a mládě rychle roste.

Delfín obecný je podobný delfínu skákavému, ale je menší a má delší čelisti. Žije ve stádech. Delfín obecný má na svém těle mnoho kreseb a barev. Podle odborníků neexistují dva stejně zbarvení jedinci.

Delfín indočínský má na sobě jakýsi tukový hrb. Mláďatům začne růst až později. Tento tukový hrb je výrazný u zvířat, která žijí v západní Indonésii, ale zvířata, která obývají východní Indonésii nemají hrb vůbec...

Delfín skvrnitý má na svém těle skvrny, ale ne vždy a všichni. Velikost a množství skvrn se mění v závislosti na místě výskytu a stáří. Mláďata se rodí bez skvrn, ale už v prvním roce života se na jejich těle začnou objevovat.

Další druhy:

Delfín pruhovaný

Delfín pobřežní

Delfín brazilský

Delfín drsnozubý

Delfín kamerunský

Delfíny sú spoločenské tvory. Žijú v skupinách rozličného zloženia: zvieratá jedného pohlavia, alebo sú samice a samce spolu so svojimi mláďatami. Zloženie skupiny sa bez ohľadu na jej veľkosť obvykle takmer nemení. Navzájom si pomáhajú pri love, pôrode aj v chorobe. Táto spolupráca je pre ich život nevyhnutná. Stáda delfínov sa pohybujú v teritóriu koordinovane, pričom samice sú vždy uprostred, aby boli chránené. Hlavným dôvodom tohto združovania delfínov môže byť lov, ale i vzájomná podpora a pomoc, umožňujúca lepšie čeliť nepriateľom. Presnú rozlohu delfínich teritórií nie je jednoduché stanoviť. V menších skupinách sa často prejavuje určitá hierarchia. U niektorých druhov je súdržnosť skupiny tak pevná, že keď vedúce zviera uviazne na plytčine, ostatní ho nasledujú. V dobe nahovárania sa hierarchia v skupine delfínov ešte upevní. Skupiny sa niekedy spojujú, aby uľahčili stretnutie medzi jednotlivými zvieratami. Samce sa približujú ku samiciam a tí najsilnejší sa snažia urobiť dojem na tie najmladšie. Toto obdobie trvá aj niekoľko týždňov. Behom neho samce predvádzajú neuveriteľné množstvo akrobatických kúskov. Delfíny sa veľmi radi maznajú, a tak sa trú o hrudné plutvy partnera. Samotná kopulácia netrvá dlhšie než 15 až 20 sek. a odohráva sa pod vodou. Delfíny sú polygamné, ale nemajú systém háremov.S jednou samicou sa často behom tej istej sezóny spári aj niekoľko samcov. Delfíny skákavé sa zvyčajne pária na jar alebo v lete, samice potom o desať až dvanásť mesiacov brezovosti porodia jedno mláďa. Matke pri pôrode pomáhajú dva, často aj viacero delfínov, ktoré fungujú ako ,, pôrodné baby ". Chránia ju pred útokmi žralokov, ktoré by mohla prilákať krv vytečená pri matkinom pôrode. Po narodení mláďaťa sa celá skupina dáva do pohybu a sprevádzajú novonarodeného delfína na jeho ceste za vzduchom k vodnej hladine. Delfíny sú pri pôrode závislé od týchto pôrodných asistentiek. Rovnakú pomoc poskytujú aj akémukoľvek zranenému jedincovi. Ihneď po volaní o pomoc priplávajú ostatné delfíny k zranenému zvieraťu a snažia sa obeť vo vode rôzne nadnášať a postrkovať, aby sa mohlo na hladine nadýchnuť. Matka kojí svoje mláďa najmenej šestnásť mesiacov, takže ďalšie mláďa môže priviesť na svet o dva až tri roky. V ich potrave sú iba v malej miere hlavonožce alebo iné bezstavovce, prípadne aj vodné vtáky na hladine.

Pri zachytení a spozorovaní veľkého kŕdľa rýb sa na spoločný rybolov zhromaždia až stovky delfínov. Ryby sa pred blížiacimi delfínmi snažia rozpŕchnuť, tie sa však vytvoria pevnú hradbu. Vodná hladina tvorí pre ryby prekážku, ktorú nie sú schopné prekonať. Najsilnejšie delfíny útočia na korisť ako prvé, po stranách ostávajú "hliadky", ktoré dbajú, aby sa rybie hejno nerozpŕchlo. Chytajú ryby jednu po druhej tak, že sa na ne vrhnú a zakusnú sa ostrými zubami, aby im neukĺzli. Existujú domnienky o tom, že delfíny znepokojujú ryby hlasitými zvukmi , ktoré pri tom vydávajú. Delfíny lovia ryby počas celého dňa. V čase, kde sa kŕdle vyskytujú vzácne, stávajú sa delfíny nočnými lovcami a lovia sépie alebo ryby žijúce na morskom dne.

Delfíny sa navzájom dorozumievajú mľaskavými a cvakanými zvukmi. Nie je presne známe, koľko znakov táto reč obsahuje, rozhodne však niet pochýb o tom, že sa delfíny navzájom spoznávajú a odpovedajú si. Hlas má veľký repertoár tónov s vysokou frekvenciou od 0,25 kHz až po ultrazvuky v rozsahu 80 až 220 kHz.
Delfíny používajú pri vzájomnej komunikácii tri frekvenčné rozsahy vrátane pre človeka nepočuteľné ultrazvuky. Ich slovník je teda pomerne zložitý. Samce hvízdajú alebo spievajú, aby v dobe párenia prilákali samice alebo aby upozornili skupinu na blížiace sa nebezpečie. Matky po narodení mláďaťa hvízdajú celé dni, aby si mláďa zvyklo na ich hlas. Ak sa poškodí echolokačný systém delfína, ktorým by si privolal pomoc, dochádza k vrhnutiu na súš a smrti.

Delfíny skákavé, ktoré nás upútajú svojím oceľovo sivým chrbtom a krátkou vytiahnutou papuľou, sú inteligentné zvieratá. Počas spánku samice ležia na hladine vody a majú dýchací otvor nad vodou. Samce spia priamo pod hladinou a z času na čas sa reflexívne vynoria, aby sa nadýchli. Dožívajú sa 50 rokov života,ale ked sú zajaté,čiže žijú v bazénoch,v mori sa nedožijú iba 20 rokov....